Elektrický invalidní skútr

Manžel byl trenérem fotbalu řadu let. Nejdříve trénoval dorost, pak žáky. Věnoval tomu hodně času, byl to jeho koníček. Tréninky měli několikrát týdně, to přijel z práce, najedl se, převlékl a viděla jsem ho až večer, kdy se vracel domů. Já měla také své koníčky, tak nám to oběma vyhovovalo. Děti jsme neměli, budovali jsme si oba kariéru a pak najednou bylo pozdě. Při jedné cestě na trénink manžel havaroval na motorce. Byl na tom moc špatně, strávil v nemocnici půl roku. Skončil na vozíku. Když ho přivezli domů, snažila jsem se mu pomáhat, jak jen to šlo. Stýskalo se mu po tréninku a hlavně dětech. Hledala jsem na internetu, jak to takto postižení zvládají, až jsem objevila elektrický invalidní skútr. Elektrické invalidní skútry jsou určeny, jak jsem se dočetla i lidem po haváriích, proto jsem o tom řekla manželovi. Zavolali jsme do firmy, kde je nabízeli a po telefonu s vedoucím prodejny vše domlouvali. Manžel si tam nemohl dojet vybrat sám, firma byla v jiném kraji, tak jsme vše řešili po telefonu a pomocí jejich webových stránek. Manžel potřeboval elektrický skútr silnější, stabilnější s dlouhou dojezdovou vzdáleností. Výběr invalidních skútrů měli opravdu veliký. Prodavač nám nabízel elektrické tříkolové skútry a elektrické čtyřkolové skútry. Po poradě s prodavačem si manžel nakonec vybral čtyřkolku. A udělal dobře. Domluvil se s vedoucím prodejny, že mu přivezou dva modely a on si na místě vybere. Dopravu měli zadarmo. Když oba skútry pracovník prodejny přivezl, manžel se s oběma projel, pán mu vysvětlil, jak fungují, jak se ovládají a jak se o ně starat. Od té doby, co manžel elektrický invalidní skútr má, je zase ve svém živlu. Denně jezdí trénovat žáky, ty díky němu, že má na ně více času, vyhrávají jeden zápas za druhým. Náš život se zase vrátil relativně do normálu. A to i velkou měrou díky elektrickému skútru.